 Podivný vstup do kláštera IJe pokojná květnová noc roku 1414. Roccaporena spí a Rita je vzhůru a modlí se, když slyší zaklepání na dveře. Ještě jednou někdo klepe na dveře. Sebere odvahu, otevře a vidí tři postavy před kterými instiktivně padá na kolena. Jsou to tři zvláštní světci, které uctívá – Jan Křtitel, Augustín, a Mikuláš z Tolentina, a nařídí jí následovat je. |  Podivný vstup do kláštera IIRita je následuje nezvyklou cestou přes skály a příkopy, sotva si všímajíc hrubé a nerovné země, ale brzy ucítí lahodnou vůni ve vzduchu a slyší zpěv ptáků, zatímco hvězdy stále svítí na tmavých hřebenech hor! Svatí ji vedou do Cascie, i když je stále ještě noc, otevřou jí vstupní bránu do kláštera a zmizí! |  Rita po trojím církevnímodmítnutí Božím zásahem podivně vstupuje do kláštera. Již nikdo nic nenamítá. Zde prožije přes 40 let v nejchudších podmínkách a jejím přáním je obývat celu bez okna. |
---|
 Pouze v historickém (dobovém)kontextu se může nalézt vysvětlení legendy o vinném kmeni, jedné z nejmilejších a nejoblíbenějších, které popisují život svaté Rity. Takto ji popisuje jeden z jejich prvních životopisců, fra Cavallucci: „Jednou chtěla ctihodná matka abatyše vyzkoušet poslušnost blažené Rity, a tak ji nechala po velmi dlouhý čas zalévat suchou rostlinu... |  Suchá révajenž se nacházela na jejich zahrádce, a Rita ji ráda a trpělivě zalévala. Neví se, který další životopisec přidal vyprávění o tom, že tato rostlina pak vykvetla, ale zdá se, že tato legenda není starší než dvě stě let. |  Stigma. Byl Velký pátek roku 1442.Kazatel, Fra Giacomo, při své řeči zvedl oči k nebi a zazpíval: "Fac me plagis vulnerari, fac mi cruci inebriare et cruore Filii." Tyto slova o utrpení Pána Ježíše hluboce zasáhly srdce Rity a po návratu do kláštera, modlíc se před křížem Spasitele, Rita plná lásky požádala Ježíše, aby jí dovolil mít podíl na Jeho utrpení alespoň částečně. |
---|
 Slova fra Cavalluciho:"Modlitba Rity byla tak často Pánem vyslyšena, když v ní o něco prosila, že jí přicházely žádosti o modlitby a pomoc i ze vzdálených míst a všichni dostali, zač prosili a byli spokojeni." |  Ve vyhlášeném roce 1450milostivého léta se v Římě konala slavnost - svatořečení Bernardina Sienského. Rita, bezmála sedmdesátiletá, žádala jako i její spolusestry o svolení k cestě. Abatyše jí cestu rozmlouvala kvůli ráně na čele. Hlavní příčinou byl ale nesnesitelný zápach šířící se z rány. Rita pochopila a opět se uchýlila k Ježíši vroucnou modlitbou, aby bolesti ponechal, ale ránu šířící zápach po dobu cesty a slavnosti zacelil. Náš Spasitel prosbě vyhověl, takže Rita se vydala na cestu z Cascie do Říma. |  Pouť do Říma roku 1450Rita se vydala na cestu z Cascie do Říma s bosýma nohama. Legenda praví, že Rita se na cestě zbavila i poslední finanční rezervy - peníze vyhodila z právě přecházejícího mostu do řeky. V Římě se opět setkala s kazatelem Fra Giacomo. Po návratu do Cascie se jí rána opět otevřela. |
---|
 Tělo se po smrti změnilo,stigma na čele zazářilo jako ohnivý rubín, zápach nahradila libá vůně a její celou se nesly nebeské melodie. Stará a ctěná tradice zaznamenává, že zvony kláštera okamžitě začaly vyzvánět bez pomoci lidských rukou. A rázem všichni vědeli, co to znění zvonů znamená - ohlašovaly smrt pokorné a Bohu oddané augustiniánky. |  Neuplynul den po smrti a neúnavná Rita vykonala další ze svých pomocí. Místní mistr tesař - Francesco Barbari, zvaný Cesco - byl požádán sestrami řádu sv. Augustina, aby zhotovil rakev pro právě zesnulou sestru Ritu. Sestry ho našly doma nemocného, zesláblého a nemohoucího hýbat rukami. Přislíbil, že rakev vyrobí, pokud bude uzdravený na přímluvu sestry Rity. Stalo se a on vyrobil rakev kam uložili její tělo. |  O tři dny později,Domenico Angeli, notář z Cascie, zaznamenal jedenáct zázraků, které se udály po smrti světice. |
---|